Čínský hospodářský model postavený na levné pracovní síle se stává minulostí. Firmy výrazně investují do robotizace a AI a v zemi dnes funguje nespočet provozů, v nichž lidští pracovníci hrají již jen marginální roli. Podnikům to přináší značnou úsporu nákladů. V mnoha ohledech ale firmy nemají na vybranou.
V čínských firmách se loni podařilo zprovoznit 295 tisíc nových průmyslových robotů. To bylo desetkrát více než v USA. Celkem jsou nyní v zemi provozu 2 miliony průmyslových robotů a tento počet bude pravděpodobně stoupat i dál, předpokládá americký deník The Wall Street Journal.
Pro firmy to mimo jiné znamená, že již nemusí věnovat tolik úsilí personalistice. A to zvlášť v době, kdy Čína podobně jako mnoho dalších zemí po celém světě bojuje s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Zaměstnanci navíc rychle stárnou a mladí zvlášť o manuální práci zájem nemají.
Pryč jsou doby, kdy se Čína koncem 70. let minulého století otevírala světu a do měst se stěhoval obrovský počet venkovanů. Dnes nemá země z tohoto pohledu kde brát, zvlášť v průmyslu. Pracovní síla je navíc stále dražší, což celou průmyslovou výrobu komplikuje.
Není to volba, ale nutnost
Investice do AI a robotizace se pro čínské podniky jeví spíše jako nutnost nežli volba. Zároveň jde ale o cestu, jak se země může lépe popasovat třeba i s politikou amerického prezidenta Trumpa, a to skrze již zmíněné nižší výrobní náklady.
Roboti a AI čínským firmám přinášejí i další výhody. Neřeší se stávky ani odbory. „Zavádění umělé inteligence v praxi je pro nás nezbytné,“ prohlásil před několika dny čínský náměstek ministra průmyslu Čang Jün-ming.
Investice do AI a robotizace jsou v Číně patrné takřka na každém kroku. V mnohých částech továren se dokonce nemusí už ani svítit. Čínské firmy usilují o vytváření automatizovaných systémů, v nichž lidští zaměstnanci budou hrát primárně kontrolní roli.
Elektronika, výroba cementu i oblečení
Čínský cementářský gigant díky AI lépe optimalizuje spotřebu uhlí, čímž šetří až 300 tisíc dolarů ročně. Změny jsou patrné i v textilním průmyslu, kde AI pomáhá s návrhem nových modelů. Díky umělé inteligenci má být tento proces momentálně až o 70 procent rychlejší než dřív.
Výjimkou není ani elektronika, která se dlouhodobě řadí k nejvýznamnějšímu čínskému exportnímu zboží. Třeba výrobce domácích spotřebičů Midea uvádí, že díky digitalizaci vzrostly tržby na zaměstnance za posledních 10 let o téměř 40 procent. „Stačí nechat umělou inteligenci pracovat,“ tvrdí Si Wej, který má ve firmě na starosti řízení sekce vývoje humanoidních robotů.
Nejde ale pouze o průmysl. Obrovské změny jsou patrné také v logistice, a to zejména v čínských přístavech. Ty jsou pro exportní ekonomiky velmi důležité a v současné době i ty procházejí razantní proměnou.
V čínských přístavech dnes najdete autonomní nákladní vozy a provoz zde řídí umělá inteligence. Úkoly, které dříve trvaly několik hodin, dnes automatizované systémy zvládají za pár minut. Některé čínské terminály nyní potřebují ke svému provozu až o 60 procent méně lidí než ještě před pár lety, uzavírá The Wall Street Journal.
autor: Jiří Lacina, 30. 11. 2025, dostupné z https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/cina-firmy-vyroba-ai-umela-inteligence-robotizace-roboti.A251125_124651_eko-zahranicni_jla
zdroj obrázku: Mobil.iDNES.cz/Honor
